Jak zastavit čas mezi nádechem a pohybem?

Jako fotograf jsem zvyklý dívat se občas na svět skrze hledáček. Ale teprve když fotím tanečnici v pohybu, chápu, co to znamená být svědkem poezie v reálném čase.

"Balet je způsob, jak vyjádřit nejhlubší lidské city bez použití slov." řekl Frederick Ashton (britský choreograf)

Tanec je dech – někdy tichý jako šepot, jindy divoký jako bouře. Je to jazyk, který nepotřebuje slova, vysvětlování a přesto dokáže vyjádřit vše, co v sobě člověk cítí. A právě v tom je jeho kouzlo. Každý krok, každé otočení, každý letmý pohyb ruky – to všechno je moment, který trvá pouhý zlomek vteřiny a přesto v sobě nese tolik emocí.

Baví mě tiše pozorovat, jak se z tanečnice stává ztělesněná elegance. Když se začne pohybovat, světlo se láme o její siluetu a já v tu chvíli vím, že čekám víc než jen hezký záběr – hledám duši pohybu.

"Balet je dialog mezi tělem a duší, kde každý pohyb vypráví svůj vlastní příběh." řekl Rudolf Nurejev jeden z nejvýznamnějších baletních tanečníků 20. století

Foťák mi dává možnost zastavit to, co je jinak nezastavitelné, prchavé a snadno zapomenutelné. Pokaždé, když se mi podaří zachytit ten správný okamžik – tu jiskru, kdy se tělo napíná mezi tichem a pohybem mám pocit, že jsem byl svědkem něčeho magického.

Zachytit krásu tanečnice při pohybu je jako zadržet dech – na vteřinu ztichne celý svět, a vše se soustředí do jednoho okamžiku. A právě ten má sílu zůstat navždy.

Děkuji baletce Národního divadle v Brně,   Lauře za důvěru, trpělivost a přirozenost Byl to pro mě výjimečný moment....