KOSHEEN
Jméno skupiny je kombinací japonských slov "starý" 古, 'ko' a "nový" 新, 'shin'
Tahle britská partička se dala dohromady v roce 1996 a o pár let později mě uchvátila svým jedinečným stylem, který mistrovsky mísí prvky elektronické hudby, rocku a trip-hopu. Koseheen zní vždy originálně a už od prvních tónů většiny jejich skladeb je jasné, co poslouchám. Kombinace chytlavých melodií s energickými, výraznými tvrdšími rytmy, jaké najdete například v "Hide U", vytváří zcela nezaměnitelný zvuk.
Tuto kapelu jsem již dávno zařadil mezi své oblíbené interprety, jakými jsou Dead Can Dance, Massive Attack a Portishead. Pamatuji si velmi dobře období, kdy jsem si "Catch" pouštěl neustále dokola a dodnes ve mně jejich skladby vyvolávají nostalgické, až "intelektuální" vzpomínky na dobu okolo roku 2000.
V těch časech (bez YT, FB, Spotify apod.) by mě ale ani ve snu nenapadlo, že to bude jedna z kapel, kterou jednou uvidím naživo. Takže, pro mě turné "Celebrating 25" bylo nejen skvělou příležitostí zažít tuhle hudbu vč. opravdu vynikající nepřehnané vizuální složky a hlavně velmi organickými interakcemi s publikem, což v takovém prostoru jakým je Lucerna Music Bar exponenciálně zvětšuje pocit propojení mezi kapelou a jejími fanoušky. Mám rád tyhle intimní prostory, kde se dá koncert zažít mnohem osobněji, než třeba v O2 apod. (nic proti O2)
Už jen holý fakt, že koncert začal přesně ve 21.00 hod., bez jakýchkoliv
hvězdných manýrů, pompy a zbytečných efektů, mě ujistil, že nebude třeba
žádných parádiček, abychom si muziku skutečně užili.. Přesně na čas
nastoupili bubeník Mitch Glover a kytarista Mark Davies, známý jako
Markee (ženil se na na Štiříně s českou přítelkyní Ivou Benediktovou) s
rázným intrem, do kterého pokorně, ale zcela jistě, za mohutného
aplausu, vstoupila Sian.
Jen lehké remixy "provařených" skladeb, které člověk nemá možnost mít
naposlouchané, jsou opravdu hodně povedené, chvílemi i pro mě, lehce
taneční, ale Sianin naprosto čistý vokál, takový, jaký si pamatuji z
CDéček, mě opravdu vrátil do roku 2000 za doprovovodu husí kůže,
splašených chlupů a srolovaných fuseklí.
.Já jsem vlastně "konzerva" v ohledu inovací původních verzí alb, ale
tyhle se opravdu povedly a vůbec nijak "nepošpinily" mé asociace
vyvolávané usídleností původních verzí v mé mysli. Poslouchal jsem velmi
pečlivě a byť jako laik, jsem dospěl k jednoznačnému závěru, že tahle
herdek baba, létající po pódiu, jak atomová "káča" hlasem neuhnula ani o
půl noty.
Jeli jsem do Lucerny s konejšením sebe sama, že už je to přeci jen nějaký ten pátek, kdy se Kosheen se sešli ve studiu, aby vytvořili skladbu, která perfektně sedne Sianinému hlasu.
Mé obavy byly naprosto zbytečné a koncert utekl stašně rychle a když začala Hide U, věděl jsem, že je konec.
Legenda říká, že "Hide U", údajně trvala Sian jen pár hodin a
nazpívala jí během tří pokusů! Věřím bez mrknutí oka! Singl,
který vyšel na labelu Moksha, se okamžitě proměnil v celosvětový
fenomén. Jednoduchý, ale naprosto nezapomenutelný motiv, který se
opakuje do nekonečna, přesto vás nenechá vydechnout. Basová linka
pořád roste, pořád vás táhne dopředu, a nebýt šílicího davu, vřeštící mi
do ucha z 20 cm vzdálenosti, tak si stále přeji, aby nikdy
neskončila. "Hide U" doslova ovládla svět – hrála se všude, zpívala se
všude, a stala se neodmyslitelnou součástí drum'n'bassové kultury.
Slyšet a vidět jí živě - k nezaplacení!
Zpěvačka Sian Evans je opravdu pořádná emotivní ženská s waleskými
kořeny, která má energie na rozdávání. Na mně působí velmi autenticky,
bez potřeby se jakkoliv podbízet publiku, které jí však bezmezně miluje.
Prostě, zcela profesionální zvuk, fenomenální výkon kapely, energický
hlas Sian a celková atmosféra koncertu mi jasně odpověděly na otázku,
co stojí za takovou dlouhou kariérou a vlivem na hudbení scénu.. Klobouk
dolů.
Aprop., jako předkapela vystoupila dívčí electropopová formace LAMA LUMI a ta stojí také za tvou pozornost....
Bubenice Mirri Melcr mi opravdu učarovala. Ale o nich však podrobněji až po nějakém prodělaném koncertu.
Věř, tomu, že předskakují KOSHENN není náhoda..