Už mnohokrát jsem si všiml, že můj fotobatoh má větší ego než já. Canon 1D Mark III se tvářil jako kulturista po tréninku a L-ková skla se v něm válela jako těžké činky, které prostě musíš zvedat – jinak nejsi správný chlap/fotograf.
Změny v životě, které hledáme nebo na které čekáme, často nemají žádný pevně stanovené "datum" nebo okamžik, kdy bychom je měli začít. Naopak, skutečná síla změny spočívá v tom, že je možné začít kdykoli, bez ohledu na to, co říká kalendář, lidé nebo okolnosti, podmínky, situace v práci, stav účtu apod.
Podzimní světlo má zvláštní schopnost – na okamžik zastavit čas. Vzduch je tišší, barvy mnohem sytější a každý paprsek jako by se chtěl naposledy dotknout kůže, než se rozplyne v chladném podvečeru. Je to světlo, které nehoří, ale hřeje. Světlo, co šeptá o pomíjivosti, kterou v sobě nese právě proto, že netrvá věčně. A tak se dívám, vdechuji tu...
Nikdy mě moc nelákalo fotit nahotu. Myslím tu otevřenou, explicitní. Občas se mě někdo zeptal, jestli dělám "umělecké akty", ale upřímně – jednak nejsem umělec a nikdy jsem to necítil jako něco, co bych chtěl nebo potřeboval fotit. Nemám ambice "tvořit akty". A nahota, jen pro nahotu, mi vždycky přišla příliš přímočará. Vlastně, až moc doslovná.
Léto v Praze může být rušné, horké a občas i únavné – ale jen do chvíle, než objevíte letní scénu Divadla Ungelt na Novém Světě. Tohle kouzelné místo, ukryté pod Hradčany v jedné z nejmalebnějších uliček staré Prahy, nabízí divadlo trochu jinak: s větrem ve "vlasech" a vínem v ruce a pod širým nebem.
Klenot českého automobilového průmyslu hypersport Praga Bohema. Je to nejbrutálnější vůz české historie a nejrychlejší silniční auto, které kdy česká firma stvořila, Hypersport s aerodynamikou inspirovanou světem F1, karbonovým šasi a motorem od Nissanu GT-R upraveným firmou RML. Výsledkem je zrychlení 0–100 km/h za 2,3 s a maximálka přes 305 km/h....
Některé chvíle za foťákem nejsou jen o světle a kompozici. Jsou o propojení. O tom, když před tebou někdo začne mluvit pohybem – beze slov, ale naprosto srozumitelně. Focení s Klárou Tilcerovou bylo přesně takové. Tanečnice, choreografka, ale hlavně člověk, který do každého pohybu vkládá emoci, energii a příběh. Byl to pro mě skvělý zážitek. Nejen...
Jako fotograf jsem zvyklý dívat se občas na svět skrze hledáček. Ale teprve když fotím tanečnici v pohybu, chápu, co to znamená být svědkem poezie v reálném čase.
Někdy musíme jít dál, abychom se přiblížili sami sobě.
Anastacia se narodila v Chicagu, ale vyrůstala v New Yorku, kde byla ovlivněna místní hudební scénou. Před tím, než se proslavila na mezinárodní úrovni, se podílela na různých menších projektech, včetně muzikálů a zpívání pro filmové soundtracky. Kromě toho, že byla v roce 2003 diagnostikována s rakovinou prsu a v roce 2013 se jí bohužel rakovina...
